úterý 9. září 2008

Zeller See


Zell am See
Město leží u Zeller See. Představovali jsme si obvyklé alpské město s horami za zády, a až na místě jsme zjistili, že je to poměrně luxusní zimní i letní sportovní středisko. Malebné městečko je narvané lidmi. Nedokážu si představit, že tam v zimě mají všichni navíc i lyže :-) Nejvíc nás překvapilo, že všude, resp v těch nejlepších hotelích, zde trávila dovolenou spousta muslimů. Ženskou v dirndlu jsme snad neviděli, ale muslimky zahalené v šátcích a občas i burkách byly všude. Jejich manželé byli oblečení velmi, velmi draze a moderně. Ony samy měly nádherné šátky, výrazně nalíčené oči, drahé sluneční brýle a luxusní kabelky. Na Kitzsteinhornu se v těch hábitech brodily ve sněhu. S jedněmi jsme se dali trochu do řeči u oběda na Hochalpenstrasse ve výšce přes 2500m, měli s sebou totiž 3týdenní miminko :-) A všechny rodiny měly společnou jednu věc - měly spoustu dětí. 6 nebyla výjimka. Průměrná plodnost Čechů je asi 1,14 dítěte na ženu. Ráda bych viděla Evropu tak za 100 let :-)


St. Johann in Pongau






Nějaký kopec nad St. Johann in Pongau

Cesta byla jak jinak než strmá, klikatá a úzká tak akorát na jedno auto. Nahoře na výšlapu jsme potkali spoustu bůůůů a jedno přátelské kotě. Emmi dodnes na tenhle výlet vzpomíná. Poznám to podle toho, že dělá bůů a mňau pořád dokola :-)

Hochalpenstrasse




50km dlouhá silnice překonávající skoro 2 výškové kilometry. Končí na Franz Josef Hoehe, odkud je výhled na Grossglockner - nejvyšší horu Rakouska. Jízda po silnici je opravdu zajímavá a rozhodně stojí i za mýtné 28€. Samotný cíl cesty je vlastně obrovské parkoviště, restaurace, tající ledovec...
Úchvatný, brzdy a nervy testující zážitek

Grossglockner







Nahoře

Výhled na Grossglockner byl pěkný, ale samotná Hochalpenstrasse byla zajímavější. Navíc se mi tam točila hlava. Před zhruba 150 lety tohle místo objevili Franz Josef I. a Sisi na své horské výpravě. Po císaři se jmenuje restaurace :-)

Bééé a bůůů všude kam se podíváš


Bůůů, bééé, tady je, tady je...není, uáááá, bůůů není.
Museli jsme si jedno stádo bééé jít prohlídnout zblízka.


Cestou dolů

Šjé, bišó (bizon :-) )

pondělí 8. září 2008

Z kempu





Seecamp v Zell am See. Zeller See máme 50m od stanu, výhled je na Zell am See a Kitzsteinhorn v pozadí. Takhle luxusní bydlení tam jinde není :-)
Stan jsme pořídili velký a pohodlný - Husky Boston 5. Vešlo se nám tam všechno, včetně cestovní postýlky v ložnici. Kromě první noci, kdy jsem ji málo oblíkla, spinkala Emča krásně navzdory večernímu ruchu v okolí. Každá cesta na záchod nebo do sprchy nám zabrala min půl hodiny, protože po cestě byly ryby a kamínky a jiný děti a auta a stany a psi a pipi a ... Vaření večeří na vařiči bylo třeba taky prozkoumat, takže jsme radši chodily krmit kachny a labutě k jezeru.

Kitzsteinhorn nad Kaprunem




Houpačka ve 2,5km nad mořem a sestup k ledovci z vrcholu Kitzsteinhornu

Kitzsteinhorn nad Kaprunem






Emmi s tátou na dětském vleku. Snad bude sníh i u nás v zimě. Sáňkování na ledovci Emču nadchlo :-)

Salzburg






Jeden deštivý den jsme si vyrazili do Salzburgu. Hezké město, samozřejmě plné lidí, hlavně okolí Mozartova rodného domu bylo neprůchodné. Vyťápli jsme si kopec k pevnosti, dali si strašně dobrý Schnitzl, koupili a snědli jsme krabici Mozartkugeln :-) Emča většinu prohlídky prospala, pak honila holuby a nadšeně vejskala na kočár s koňmi.

24.7.08


Holčičí záležitost

23.7.08


Vytáhla jsme Emmiččin fusak, abych zjistila, jestli se do něj ještě vejde. Bude ho potřebovat, protože dovolenou strávíme zčásti pod stanem v Alpách. Emmi vzala trénink vážně.

20.7.08





S Tádovic na houbách. Sice moc nerostly, ale sranda byla. Děti střídavě ťapaly, objevovaly a fňukaly, že botičky chtějí, nechtějí, případně že chodit chtějí, a pak zase nechtějí. Po houbách jsme zajeli na oběd do Dobříše na zámek a zbytek dne odpočívali a vstřebávali nové zážitky.

Emmi a Tádí




Kamarádi