Plitvice

V pondělí foukal vítr fakt hodně. Po snídani jsme se šli projít na pláž, kde se skoro nedalo vydržet. M. rozhodl, že se jede na Plitvice. Bylo skoro 10. Zabalila jsem plenky, sušenky a jelo se. Emmi naštěstí usnula. Bylo to 169km. Podle viamichellin nám to mělo trvat 3,5 hodiny. Trvalo. Cesta zpět taky a to jsme ani neminuli žádnou odbočku a nezajeli si dobrých 15km a 15minut... Plitvice jsme proběhli a vydali se na další 3,5 hodinovou cestu zpět, kterou Emča neprospala. Byl to očistec. Plitvice jsou pěkný, i když jsme si prohlídli jen část, nahlídli jsme čirou vodou do podvodního světa, což se líbilo hlavně Emče. Ryby, ryby, ryby, tam... Cestou jsme viděli stále rozstřílené domy, případně rozstřílené a opuštěné úplně nové domy po bosenských Srbech. Nedokážu si představit, z čeho ti lidé ve vnitrozemí žijou. No, ale chce to takový výlet líp naplánovat a vyrážet tam z pevniny. Z ostrova Krk jsme najeli přes 100km po úzkých cestičkách a naši Bašku viděli ze Senje přes vodu vzdálenou vzdušnou čarou tak 10km. Zdlouhavě objíždět zátoky a ostrovy je pro suchozemce trochu deprimující.